Za Moravú

Mikroregion Za Moravú je vymezen přirozenými hranicemi – především svojí polohou na úpatí Vizovických vrchů a v Prakšické vrchovině, protékající říčkou Březnicí a jejími přítoky, soustavou komunikací. Jeho jádrovou obcí, které plní některé, jinak obtížně zajistitelné obslužné funkce, jsou Bílovice. Mikroregion je vymezen katastrálním územím obcí Bílovice, Březolupy, Šarovy, Částkov, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice,  Pašovice, Prakšice, Svárov, Topolná a Zlámanec.

Oblast mikroregionu se rozkládá v pahorkovitém a kopcovitém terénu Vizovických vrchů. Svou východní částí ( obcemi Topolná a Kněžpole ) zasahuje do Dolnomoravského úvalu, do oblasti Moravské divy a západní částí přiléhá k Hlucké pahorkatině. Většina obcí mikroregionu leží v přírodním parku ,, Prakšická vrchovina „. Nejvyšším bodem území je vrch Dubí o nadmořské výšce 429 m n. m., který se vypíná východně od Zlámance. Nadmořská výška se jinak v mikroregionu pohybuje v rozmezí od 180 m do 290 m nad mořem. Nejníže položené místo se nalézá na K.ú. Kněžpole, naopak nejvýše položená místa mikroregionu jsou v katastru Svárov.

Celková rozloha mikroregionu činí 100,69 km2. Celkový počet obyvatel mikroregionu činí 11 308. Územní celek sousedí na východě s mikroregionem Luhačovské zálesí, a na severu s mikroregionem Otrokovicko, na západě s mikroregionem, Staroměstsko a na jihu s mikroregionem Uherskobrodsko. Po ekonomické stránce mikroregion patří k průměrně vyspělým oblastem v rámci Zlínského kraje.

Bílovice

Obec se nachází 8 km severovýchodně od města Uherské Hradiště a svou geografickou polohu tvoří přirozené centrum pro okolní obce Kněžpole, Mistřice, Topolnou, Nedachlebice a Březolupy. Katastrální výměra je 657 ha. V Bílovicích žije 1818 obyvatel. Součástí Bílovic jsou i Včelary, které byly do roku 1960 samostatnou obcí. První zmínky o obci Bílovice pocházejí z 11. století. V roce 1256 se obec stala lénem olomouckého biskupství. V období let 1141 – 1256 vznikla bílovická farnost zahrnující obce Kněžpole, Mistřice, Javorovec, Topolnou, Nedachlebice, Březolupy, Svárov a Zlámanec. Ve středu obce stála tvrz, v 16. století byla přestavěna na zámek. V 19. století koupil bílovický zámek i s pozemky rod Logothettiů, z nichž Vladimír se v roce 1869 stal zakladatelem prvního dobrovolného hasičského sboru na Moravě. V roce 1854 namaloval Josef Mánes za svého pobytu v Bílovicích několika obrazů, nejznámější z nich portrét Verunky Čudové je v Národní galerii. Zámek (od roku 1945 v majetku obce, nyní sídlo obecního úřadu) patří ke kulturním památkám obce, tak jako kostel sv. Jana Křtitele z roku 1366, sousoší sv. Jana a pamětní kříž u cesty na Topolnou. Je zde mateřská a základní škola, kterou navštěvují také žáci z okolních vesnic. Vybavenost obce zahrnuje potravinářské a textilní prodejny, pohostinství, cukrárnu, zahradnictví, kadeřnictví, kosmetiku, pedikúru, lékárnu a zdravotní středisko. Sportovní vyžití umožňuje hřiště na kopanou a v soukromém areálu tenisové kurty, kluziště a volejbalové hřiště. Tradičními kulturními akcemi jsou Kateřinské krojované hody s právem, turnaj v kopané „Včelarský židlík“, fašank a Putovní pohár mladých hasičů o pohár starosty obce.

Březolupy

Březolupy jsou obcí, kterou lze nalézt na rozhraní mezi Slováckem a Valašskem, na hranici okresů Uherské Hradiště a Zlín, na potoce Březnici. Obec má v současnosti cca 1557 obyvatel. Březolupy byly založeny před rokem 1261. Při návštěvě obce a jejího blízkého okolí lze zhlédnout některé zajímavosti, jako např. barokní zámek z let 1650 – 1668 se zámeckým parkem, kostel Nanebevzetí Panny Marie, sochu sv. Jana Nepomuckého, park v centru obce (stáří přes 120 let), pomník padlých z 1. a 2. Světové války a pomník T. G. Masaryka. V obci je v provozu obecní úřad s matrikou, základní a mateřská škola, pošta, hřbitov, víceúčelová hala, knihovna, zdravotní středisko s lékárnou, autokemp „Slovácko“ a motorest „Koliba“, dům zahrádkářů s pálenicí a střelnice, sportovní a dětská hřiště. V obci je známý plochodrážní stadion. Na životě Březolup se podstatnou měrou podílí místní spolky a organizace: autoklub, červený kříž, country kapela „Jižané“ s osadou Rover Scout, český svaz bojovníků za svobodu, DDM Astra, honební společnost, farnost, hasiči, kynologové, ochránci přírody Orchis, rybáři, sdružení rodičů při ZŠ, sdružení technických sportů a činností, TJ Sokol a zahrádkáři. Tradičně se v obci pořádá jarní a podzimní automotoburza, plochodrážní závody, hody s právem, pouť, country bál, beseda se seniory, vítání občánků, setkání jubilantů, vánoční jarmark, pálení čarodejnic, fašank, pouliční turnaje v kopané a odbíjené, soutěž střelců „Zlatá diabolka“ a mnoho jiného. Obcí prochází cyklostezka. Nedaleko obce je malebný kout přírody zvaný Chrástka, jehož dominantou je rybník Hluboček z roku 1952.

Částkov

Obec Částkov se nachází v malebném údolí v okrese Uherské Hradiště. Obcí protékají potoky od Lovčic a Řásná. V Částkově na katastru o rozloze 660 ha žije 385 obyvatel. První stopy osídlení území dnešní obce pocházejí již z doby kamenné, což potvrzují nálezy pazourků a opracovaných kamenů. První písemné zmínky o existenci Částkova se datují k roku 1321. Podle pověsti nese obec své jméno po svém pánu vladykovi Částkovi, který v místě, které se dodnes nazývá Na hradě, postavil tvrz. Vladykové z Částkova se v obci udrželi až do konce 14. Století. Za českouherských válek panské sídlo úplně zaniklo, tvrz byla vypálena a v roce 1497 zbořena. Ještě téhož roku předal Jan z Kunovic obec se zbořenou tvrzí Mikuláši Hrdému z Klokočné. Obyvatelé obce se v té době zabývali hlavně zemědělstvím. Významnou dominantou obce je kaple Panny Marie Lurdské z roku 1898 a dva kříže.

V roce 1992 bylo v obci vybudováno dětské hřiště a kluziště a téhož roku zde byla otevřena i zdravotní ordinace. V průběhu 90. let byla v obci provedena plynofikace a dále rekonstrukce kaple s úpravou hřbitova. V obci byly rovněž upraveny všechny místní komunikace. V roce 1929 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů. Sportovní klub vyvíjel činnost od roku 1942.

Kněžpole

Obec Kněžpole leží v rovinaté oblasti Dolnomoravského úvalu, 6 km severovýchodně od Uherského Hradiště. V obci, jejíž katastrální území činí 941 ha, žije cca 1110 obyvatel. Nejstarším dokladem osídlení na území obce je kamenný sekeromlat, nalezený počátkem 20.století při regulaci potoka Březnice. Odborníci odhadují, že byl zhotoven ve 4. tisíciletí př.n.l. Další nálezy svědčící o osídlení pocházejí z období Velké Moravy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1920. Obec byla původně majetkem velehradského cisterciáckého kláštera. Nejstarší historickou památkou v obci je kaple sv.Anny z roku 1856, rozšířená v roce 1997 na kostel. V obci je provedena plynofikace, kanalizace a zaveden vodovod. Veřejnosti je k dispozici rozsáhlý sportovní areál se dvěma fotbalovými hřišti, tenisovými kurty s umělým povrchem, multifunkční hřiště a hřiště na beach volejbal. Nově byly vybudovány dvě dětská hřiště a in-line park. Okolí obce je protkáno řadou cyklostezek. V každém ročním období lze v Kněžpoli navštívit akci, která souvisí s lidovou či církevní tradicí. Na sklonku zimy vychází do ulic fašankový průvod, na jaře zdejší chasa staví a o měsíc později kácí máj, v červenci se slaví svatoanenská pouť, příznivce hudby tradičně láká přehlídka dechových hudeb, předposlední víkend v říjnu se konají slovácké hody s právem a o čtrnáct dnů později dozvuky aneb babské hody. Závěr roku patří již tradičnímu rozsvěcování betléma. Údolní niva řeky Moravy je významnou zásobárnou podzemní vody. Na třetině katastrálního území obce roste lužní les, který ukrývá ráj pro rekreační rybáře a to slepé rameno řeky Moravy, zvané Kanada. Od roku 1998 je tato oblast přírodní rezervací. Významná je zejména vodní květena. Doposud zde roste např. kotvice plovoucí, kriticky ohrožený druh evropské flóry. V roce 2015 byl v blízkosti Kanady vyhlášen památný strom - dub letní. V roce 2000 byla na území obce vyhlášena další přírodní rezervace Trnovec s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Mistřice

Obec Mistřice se nachází na ploše 1000 ha východně od města Uherské Hradiště. Žije v ní 1180 obyvatel. K Mistřicím je od roku 1960 přičleněna místní část Javorovec, dříve samostatná obec. První zmínka o vsi se datuje z roku 1247. V obci se ve středověku na lokalitě Val nacházela tvrz. Obyvatelé se zabývali především zemědělstvím a řemesly, později i vinařstvím. V 19. století byl v obci v provozu větrný mlýn a hospoda. Od roku 1791 byla v Mistřicích zřízena škola. Od roku 1978 je zde i mateřská školka. Nejcennější historickou památkou obce je kaple Nejsvětější Trojice z let 1874 – 1883. V kapli jsou malby malíře Kubíčka a sochy Panny Marie, sv. Václava, sv. Floriána a sv. Terezičky. V místní části Javorovec se nachází kaplička z počátku 18. století, která byla v letech 1987 – 1988 restaurována. Koncem 20. století obec prošla dalším rozvojem. Roku 1957 byla vybudována první část obecního vodovodu (dokončen v roce 1983). Od roku 1951 působilo v Mistřicích zemědělské družstvo. Po roce 1989 byla v obci realizována řada akcí, zaměřená na zkvalitnění života občanů. Nyní jsou zde čtyři prodejny, ordinace praktického lékaře a stomatologa, tři hostince, kavárna a cukrárna. Rekonstrukcí prošly budovy školy a školky i taneční výletiště. Obec dbá důsledně i na ochranu životního prostředí, byly zlikvidovány černé skládky, provedeny terénní úpravy a výsadba. Pro potřeby rybářů i odpočinku občanů byla provedena obnova rybníků. V roce 1899 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů. Roku 1941 byl založen spolek divadelních ochotníků Máj, v roce 1943 sportovní klub a v roce 1948 Slovácký krůžek.

Nedachlebice

Obec se nachází 12 km severovýchodně od Uherského Hradiště. Protéká jí Zlámanecký potok. V obci žije 808 obyvatel. Lesy zaujímají polovinu katastrálního území. O původu názvu se vypravuje legenda, že v místě, kde stojí nedachlebský dvůr, stával uprostřed lesů dvorec a jeho majitel tady pásl ovce. Lesy později smýtil a paseku podsel obilím, tomu se však v neúrodném místě příliš nedařilo. Vida, že bude chleba málo, pojmenoval krajinu i dědinu Nedachlebice. Podle jiné verze stála původně na tomto místě ves Chlebice. Nedachlebský pán prý nabízel občanům panské lesy za mnoho peněz a velké roboty, aby měli po vyklučení lesa dostatek chleba. Občané však nechtěli a obec se tak začala jmenovat Nedachlebice. Stará pečeť připomíná kdysi kvetoucí vinařství. V Nedachlebicích se také dařilo chovu ryb, v roce 1686 zde bylo devět rybníků. Do konce 19.století vinohrady zcela vymizely, zaniklé rybníky jsou obnovovány. Na tradici vinařství a chovu ryb navazuje symbolika obce, ve znaku je uplatněn motiv vinného hroznu a ryby, štika drží v tlamě osekanou větev – symbol převzatý z erbu někdejších držitelů osady a pánů na nedachlebické tvrzi Januarů ze Strachnova. Nedachlebice byly původně zeměpanské zboží, které Přemysl I. daroval roku 1209 olomoucké kapitule. Později se ves stala majetkem Kuželů, jejichž jedna větev se psala po Nedachlebicích. Ve 14 století byla v osadě vybudována tvrz. Z dalších nedachlebických pánů to byli vladykové z Korotína (1520 – 1560) a January ze Sttrachnova (1574-1603). Majitelé se často střídali, až v roce 1618 koupil Nedachlebice Fridrich z Kounic, panství Nedachlebice Kounicům náleželo až do konce patrimoniální správy. K významným stavbám v obci patří Dubovský mlýn s pálenici a kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1994 – 1998.

Pašovice

Obec Pašovice leží 6 km od Uherského Brodu. Katastrální výměra obce činí 484 ha a k trvalému pobytu je hlášeno 720 obyvatel. Název obce je odvozen podle jména rodu, který vesnici založil. První uvedení místního názvu se váže k roku 1365. V roce 1663 se odehrála bitva u lesa Chlupáče, kdy se postavili Moravané proti Turkům. Obecní kronika je vedena od roku 1790. K významným osobnostem obce patří spisovatelka Františka Pecháčková (1904‐1991) a akademický malíř František Peňáz (1912-1997). V obci je v provozu mateřská škola. Nákup denní potřeby si občané mohou zajistit v nákupním středisku Jednota. V obci se nachází pohostinství, zdravotní středisko a v roce 1999 zde byla vybudována výdejna léku. Ke sportovnímu vyžití obyvatel je zde zbudováno koupaliště a tenisový kurt.

Ke kulturním a společenským akcím je k dispozici kulturní sál a kavárna. Od roku 1928 v obci působí Sbor dobrovolných hasičů, který zajišťuje protipožární prevenci a likvidaci mimořádných událostí. Dalšími organizacemi jsou Svaz zahrádkářů, Myslivecký spolek, Český Červený kříž a od roku 1998 zde velmi aktivně pracuje Ochotnický divadelní spolek. Na začátku května se v obci koná pouť ke kapli, zasvěcení sv. Janu Sarkanderovi. Každoročně se třetí neděli v říjnu konají krojované hody s právem. K dalším kulturním akcím, které jsou pravidelně pořádané patří masopustní průvod masek, velikonoční pomlázka, oslava dne matek, oslava mezinárodního dne dětí a jarní stavění a kácení máje.

Prakšice

Prakšice leží při úpatí Bílých Karpat ve Zlínském kraji asi 7 km od města Uherský Brod na spojce k městu Zlín. Obec se rozkládá ve velmi malebné přírodě u říčky Holomňa a je součástí přírodního parku Prakšická vrchovina. V roce 2012 zde bylo evidováno 1016 obyvatel. Prakšice jsou starobylého původu, první písemná zpráva o jejich existenci spadá do roku 1141, druhá pak pochází z roku 1256. Obecními symboly jsou znak, pečeť a prapor. Znak obce se skládá z červeno–modrého štítu, v němž je stříbrná lilie nahoře provázená vztyčeným stříbrným a zlatým vinným hroznem. Na obecním pečetidle z roku 1687 a praporu se objevuje podobný motiv, obec byla totiž v historii známa svým vinohradnictvím, dokonce se jedna část Prakšic dodnes Vinohrady nazývá. Dominantou Prakšic je jistě kostel Krista Krále, jenž byl vysvěcen v roce 1941. Je majetkem Římskokatolické farnosti Prakšice-Pašovice a v letech 1998-2001 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Ke kostelu patří také nově zrekonstruovaná fara a hřbitov. V sousedství kostela roste památný strom hrušeň polnička - planuše, jejíž stáří se odhaduje na 250 let, se jako jediný strom ze Zlínského kraje se probojovala v roce 2008 mezi 10 finalistů v soutěži Strom roku. V budově obecní úřad s matrikou najdete kromě kanceláří také obřadní síň, knihovnu a sídlí zde také pobočka České pošty. Občané mohou využívat dvě prodejny Jednota, dvě pohostinství, kadeřnictví i ordinace zubní a praktické lékařky. Sportovní vyžití umožňuje areál, který zahrnuje běžeckou dráhu, fotbalové, basketbalové a víceúčelové hřiště. Děti mohou navštěvovat nově zrekonstruovanou 9-tiletou základní a mateřskou školu. Obklopuje ji krásný park sousedící se sportovním areálem, který je žákům k dispozici.Občané Prakšic stále udržují tradici slováckých hodů s právem a masopustního fašanku. Tradiční je také letní soutěž sborů dobrovolných hasičů O pohár starosty obce Prakšice a fotbalový Turnaj ulic. V obci pracuje Sbor dobrovolných hasičů Prakšice, Tělovýchovná jednota Sokol Prakšice-Pašovice, Myslivecký spolek Jeleňa, Sdružení rybářů Holomňa, Klub leteckých modelářů, motoklub a Folklorní soubor Holomňa. O veškerém dění v obci informují pravidelně vydávané Prakšické noviny a průběžně i webové stránky obce. Okolí Prakšic je díky vybudované cyklostezce vhodné pro vyjížďky na kole a nádherné lesy skýtají možnost pěší turistiky. Návštěvníci můžou navštívit i tři rybníky v katastru obce.

Svárov

Svárov se nachází asi 17 km od Uherského Hradiště, pod západními vrcholky Vizovické vrchoviny. Na katastrálním území o rozloze 191 ha žije dnes v klidném prostředí 249 obyvatel. Součástí vesnice je i místní část V Obcách, do níž vede nově vybudovaná lesní cesta. První písemná zmínka o existenci Svárova pochází z roku 1375, takže si v tomto roce vesnice připomíná 640. výročí první písemné zmínky o obci. Za dob války českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem byly zdejší tvrz i obec vypáleny a zpustošeny. Osada zůstala plných 130 let neosídlena a znovu byla obydlena až v roce 1597, kdy nově zbudovanou ves převzal Štěpán Ledenický. Svárov nemá vlastní kostel, k dochovaným sakrálním památkám patří 6 křesťanských křížů, troje boží muka a pomník obětem 1. světové války. Novější stavbou je zvonička uprostřed návsi. K občanské vybavenosti patří obecní vodovod, kanalizace, prozatím bez ČOV, plynofikace. Obec rovněž disponuje čtyřmi obecními byty. Pracovní příležitosti nabízí firma zabývající se výrobou plastů.Do školy jezdí místní děti do 5 km vzdálených Březolup, mateřskou školku navštěvují v sousedním Zlámanci. V provozu je obchod se smíšeným zbožím a hospoda. Možnost sportovního vyžití mají zájemci ve sportovním areálu s fotbalovým a tenisovým hřištěm, jehož součástí je i malé dětské hřiště. K romantickým procházkám láká okolí dvou rybníků, které se nacházejí směrem na Zlámanec. Na okolních loukách uvidíte stádo pasoucích se koní. V dolní části obce je situováno poutní místo Panny Marie, jehož překrásné okolí přímo vybízí k modlitbám a rozjímání. Pravidelně od května do října se zde každý 25. den v měsíci slouží mše svaté. Pilířem bohatého kulturního života v obci jsou Slovácké hody s právem, které se pyšní účastí mladších a starších stárků. V letošním roce byla založena tradice společného sečení trávy. Mezi další pěkné akce se zařadilo společné rozsvěcování vánočního stromu a adventní kavárna. Také pálení čarodějnic a stavění máje patří mezi stálice kultury.

Šarovy

Obec se nachází 3 km severovýchodně od Březolup na silnici do Zlína. Je poslední slováckou obcí na hranicích s Valašskem. Byla založena na konci 17. století napajedelskými pány z Rottalu poblíž původní středověké vsi Šarova, jež zanikla v době česko – uherských válek v 15. století. Katastr obce zahrnuje 225 ha, na nichž žije 245 obyvatel. Obec je plynofikována a má vodovod napojený na Zlín. Dále zde nalezneme pohostinství, kluziště se šatnami, výletiště s tanečním kolem a dětským hřištěm a cvičiště pro požární sport. Za pozornost stojí budova obecního úřadu s knihovnou, která získala v roce 1998 GRAND PRIX ´98 od Obce architektů ČR. V Šarovech je historický kamenný kříž z roku 1759, kaplička z roku 1947 a v posledních letech postavená moderní křížová cesta. Poblíž se nacházejí zbytky středověké tvrze Šarov, které se staly místem setkávání obyvatel Zlámance, Svárova, Březolup a Šarov. V obci působí velmi aktivní Sbor dobrovolných hasičů, kteří se každoročně podílejí na organizaci a zabezpečení Prvomájového poháru pro nejmladší hasiče a organizují soutěž v požárním útoku O melúnový pohár. Velmi aktivní je Sokol, jehož tři družstva soutěží ve stolním tenise. Je třeba jmenovat i občanské sdružení Šarovské hejtmanství, které se zaměřuje na popularizaci obce a organizaci akcí pro děti – pálení čarodějnic, dětský den s výletem na hrad, Drakiáda, lampionový průvod a další.

Topolná 

Obec Topolná se nachází v Dolnomoravském úvalu 10 km od Uherského Hradiště. V obci žije 1610 obyvatel, katastrální výměra je 1038 ha. Nejstarší zmínka o Topolné pochází z roku 1318, kdy ji král Jan Lucemburský postoupil biskupství olomouckému. Ti ji dávali do zástavy šlechtickým rodům a roku 1582 ji prodali Zdeňkovi z Vartenberka, majiteli panství napajedelského. V majetku rodu Rottalů byla obec až do roku 1848. Ve středověku trpěla obec nájezdy kočovných turkotatarských kmenů, několikrát byla vypálena, obyvatelstvo se muselo ukrývat v okolních lesích. Původní osada měla části Pořadí a Brána. Uzavřenému prostoru oběma stranami se dříve říkalo Na Rynku, nyní Na Dědině. Název obce Topolná je odvozen od blízkého topolového lesa. Mezi zachovalé kulturní památky patří dva památné domy č. p. 90 a 93, které jsou typickou ukázkou selských usedlostí z počátku 19. století a jsou majetkem Slováckého muzea v Uherském Hradišti. V domech jsou expozice lidového bydlení. Topolná byla vždy typickou zemědělskou vesnici, velký dvůr patřil napajedelským pánům. V letech 1923–1926 byly pozemky dvora částečně rozděleny mezi topolské občany. V obci je pětitřídní základní škola s družinou a mateřskou školou, pošta, knihovna a zdravotní středisko. Bylo vybudováno víceúčelové sportovní hřiště. Většina obyvatel dojíždí za zaměstnáním do Uherského Hradiště, Napajedel, Otrokovic a Zlína. V místě působí národopisný soubor Včelaran s vlastní cimbálovou muzikou a dechová hudba Topolanka, založená roku 1899. V obci je Sbor dobrovolných hasičů, Tělovýchovná jednota, klub seniorů, zahrádkáři, myslivci , rybáři a občanské sdružení Topolská chasa. Ze zvyků se dochovaly slovácké hody, kdy krojovaná mládež obchází vesnici s doprovodem dechové hudby. Slaví se Končiny a Stavění máje.

Zlámanec

Obec Zlámanec leží jihovýchodně od Uherského Hradiště. Rozsah katastru je 810 ha, z nichž 314 ha připadá na lesy. Dnes v obci žije 305 obyvatel. Název obce znamená újezd vzniklý ve zlámaném zvrásněném reliéfu, dříve Zlámaný Vjezd. První zprávy o vzniku obce pocházejí ze 14. století. Tvrz Zlámanec se v písemných materiálech uvádí v letech 1604 – 1613. Mezi majitele patřili např. Filip ze Zástřizl, Smil Kuna z Kunštátu, páni z Kunovic, Oneš ze Šarov, Jan Bohuslav Janauer nebo Jan Jetřich Lhotský ze Ptení. V obci měla vždy početní převahu chudina, která buď pracovala na panských dvorech nebo odcházela za prací do měst. V obci se nachází tři památkové chráněné objekty. Jsou to komora u domu č. p. 5, sedlácká chalupa č. p. 37 a dřevěný kříž z roku 1784. Do drobné sakrální architektury lze zařadit kamenný kříž z roku 1886, kamenný kříž z roku 1906, boží muka, kapli a kamenný kříž z roku 1914, který je dominantou místního hřbitova. Na náves byl přemístěn pomník věnovaný obětem 1. světové války. Místní mateřská škola slouží nejen dětem ze Zlámance, ale i dětem ze sousední obce Svárov. Ke sportovnímu vyžití obyvatel bylo vybudováno fotbalové hřiště, které je užíváno k mistrovským soutěžím v kopané. Víceúčelový sportovní areál slouží v zimním období k bruslení a hokeji, v ostatním období k tenisu, košíkové, házené a dalším sportům. Kulturní dům je využíván k různým společenským událostem, např. oslavy jubilantů a pohoštění při svatbách.

Představení mikroregionu: Smetanovy sady