TO NEJLEPŠÍ Z UHERSKÉHO HRADIŠTĚ

Průřez programových navštívenek uherskohradišťských dětských i dospělých skupin. V pořadu účinkují smluvní spolky pořadatele slavností – Klubu kultury. Uvidíte v něm regionální říkadla, hry, tance, zvyky, zpěvy i hudbu ve scénických úpravách místních choreografů a muzikantů.      

PROGRAM

1. HRADIŠŤÁNEK
2. MUŽSKÝ SBOR JMF DERFLA
3. CIFRA LENKY KRAVÁČKOVÉ A CIMBÁLOVÁ MUZIKA OHNICA
4. FOLKLORNÍ SKUPINA MÍKOVICE - MUŽSKÝ A ŽENSKÝ SBOR
5. FOLKLORNÍ SOUBOR KUNOVJAN
 

DĚTSKÝ FOLKLORNÍ SOUBOR HRADIŠŤÁNEK

Dětský folklorní soubor Hradišťánek byl založen v roce 1955 v Uherském Hradišti, působí tedy v Uherském Hradišti více než 60 let. V současné době působí v souboru téměř 250 dětí ve věku 4–17 let v 7 skupinách, kde s nimi pracuje 9 vedoucích. Během své šedesátileté historie se stal Hradišťánek nedílnou součástí kulturního života nejen ve svém rodném městě, ale i na pódiích regionálních a zahraničních festivalů. Českou republiku reprezentovali mladí tanečníci a muzikanti téměř na všech kontinentech.

Vystoupí skupinka č.VII, která pracuje od roku 2005 – tedy děti patnáctileté a šestnáctileté. Za deset let práce se děti od nejjednodušších her a říkadel naučily základním tanečním krokům sedlckých i figurálních tanců a mají v repertoáru tance především z Uherskohradišťska, dnes zatančí staroměstské sedlcké. Druhá skupinka má číslo V., jsou to děti ve věku 8-10 let, ty předvedou Hry na Floriša. 

Vedoucími skupinek jsou Gabriela Směřičková a Martina Kocábová. Vedoucími CM Hradišťánek, která doprovází Hradišťánek je Petr Číhal a Jakub Tomala, primuje Petr Ondruch.


 

MUŽSKÝ SBOR JMP DERFLA
Impuls k založení mužského sboru ve čtvrti Uherského Hradiště, dnes pojmenované Sady, dříve zvané Derfle, dali místní vinaři v roce 2009. První zkouška v počtu zhruba dvanácti odhodlaných zpěváků, se uskutečnila v poslední dny roku 2009. Od začátku roku 2010 se pravidelně, týden co týden, schází ke zkouškám. Už na Derflanském velikonočním koštu slivovice se sbor osmělil k jednomu z prvních veřejných vystoupení. Postupem času přibývali do sboru další členové, jejichž počet se ustálil na současných dvaceti čtyř. Výrazný milník pro sbor nastal na podzim roku 2010, kdy se do sboru přidává současný umělecký vedoucí Jaroslav Zatloukal. Teprve díky němu a jeho folklorním zkušenostem (například coby primáš cimbálové muziky Kunovjan), vzal vývoj sboru pevný směr, kterým se snaží vyvíjet stále dál.

Při zakládání občanského sdružení vznikla konečná verze názvu Mužský sbor JMF Derfla. Slova mužský sbor a Derfla v názvu, jsou docela pochopitelné, ale co to JMF? Pro vysvětlení této zkratky je hned několik významů. Buď to může být vysvětlována jako „Jinoši Místního Folkloru“. Nebo také mezi vinaři je tato zkratka známá jako „Jablečno-Mléčná Fermentace“, tedy druhotné kvašení. Což může symbolizovat skutečnost, že převaha členů už má z minulosti za sebou nějakou zkušenost z různých folklorních uskupení a členstvím ve sboru získává jejich folklorní já druhý dech.


Do postupně vznikajícího repertoáru rádi zařazují písně ze zpěvníku Písně malované Slováckem aneb Na derflanském poli… Kniha, o kterou se zasloužil Miloslav Hrdý a která vznikla na základě sbírek v pozůstalosti derflanského učitele Josefa Zbořila. Ale sbor si rád „vysekne“ i další pěkné písně původem z jiných folklorních oblastí.

Jako stěžejní akce pořádaná sborem se stalo Zpívání na schodech (srpnové předhodové zpívání. Tato událost oživuje malebné zákoutí obce zpěvem přizvaných sborů z okolí a těší se hojné návštěvnosti. V říjnu zase můžete zahlédnout sbor nad vinařským náčiním, kdy za zpěvu hostujících sborů předvádí
zpracování hroznů na akci Derflanské vinobraní. Z této akce vznikne víno, jehož kvality si pochvaluje většina hostujících sborů. Další sice komornější akcí (ale možná o to lidovější) je pravidelné květnové „Derflanské sečéní“, kde sbor mezi zpěvem v derflanské vinařské trati Vinohrady nechá přítomné zavzpomínat, jak to vypadalo, když se pracovalo s kosou. Závěr roku ale patří koledám a tak sbor opakovaně dává dohromady skvělé muzikanty z blízkého okolí a doplněn o ženský sbor zpívá po mši v kostele v Sadech. Zážitek z této sváteční chvíle mají všichni zůčastnění. Sbor pochopitelně nechybí každoročně na fašanku, ani v hodovém průvodu. A pochopitelně se účastní akcí, na které jsou pozváni sbory z blízkého okolí i vzdálenějších míst.
 

FS CIFRA LENKY KRAVÁČKOVÉ A CM OHNICA
Soubor vznikl v srpnu roku 2000 v srdci Moravského Slovácka v Uherském Hradišti z tanečníků, kteří prošli dětským souborem Hradišťánek, kde se v nich zrodila láska a chuť k lidovému tanci a písni. V počátcích si mladí tanečníci zkoušeli tvořit choreografie tanců sami. Po sedmi měsících se však tohoto nesnadného úkolu ujala zkušená tanečnice souboru Hradišťan Lenka Kraváčková, která tak přijala roli hlavní choreografky a vedoucí taneční složky.

Radost z tance Cifra rozdává nejen při vystoupeních v České republice, ale také na mnoha festivalech u nás i v zahraničí – na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Švýcarsku, Kanadě, Holandsku, Francii, Španělsku nebo Itálii. Nejvyšší ocenění si FS Cifra, za doprovodu cimbálové muziky Harafica, přivezla v roce 2011 z prestižního světového festivalu v Cantonigrós ve Španělsku, kde jen samotná účast byla již úspěchem. Získali jsme zde 1. místo v kategorii tanečních souborů a dále cenu Laureáta vlády Katalánie, což bylo nejvyšší ocenění festivalu, v konkurenci dalších padesáti souborů z celého světa.

Ve svém repertoáru se FS Cifra snaží obnovovat a rozvíjet poklady tradičního lidového umění Moravského Slovácka, které má tak jedinečnou a bohatou kulturu. Odvažujeme se jít za lidovou písní a tancem i za hranice - na Slovensko. FS Cifra od roku 2012 vystupuje s cimbálovou muzikou Ohnica, se kterou navázala výbornou spolupráci.

Muzika vznikla na přelomu roku 2005 a 2006 původně jako doprovodné uskupení muzikantů na absolventský koncert, po kterém jsme se rozhodli pokračovat dál a postupně se formovala mladá cimbálová muzika. Tvář kapely se ustálila v roce 2010 a její obsazení tvoří převážně středoškoláci a vysokoškoláci. Hlavní náplní našeho působení je zvládnout široký repertoár regionu s jednotlivými specifiky. Muzika se zaměřuje převážně na interpretaci písňového a tanečního repertoáru hradišťského Dolňácka, dále celého Slovácka a nebrání se i jiným regionům a žánrům. Vzorem pro ně jsou generace starších muzikantů a cimbálových muzik jako jsou Hradišťan, CM Jaroslava Čecha, … a v neposlední řadě BROLN.

Muzika vystupuje jak na domácí scéně (reprezentace města, Slavnosti vína UH, Ozvěny Horňácka, MFF Strážnice, Dolní Lomná, Kopaničářské slavnosti, Jízdy králů), tak i v zahraničí (Slovenská republika, Polsko, Rakousko, Ukrajina). Muzika spolupracuje s folklorními soubory a sólisty z Uherskohradišťska. Umelěckým vedoucím je cimbalista Jan Káčer, primášem Jan Mudrák.

Název OHNICA, pod kterým muzika vystupuje, vzešel z názvu, který je možná dnes už v myslích lidí zapomenut. Znamená hořící trávu na poli v podzimním slunci. Avšak muzika se k tomuto názvu přiklání i z jiného hlediska, kterým je temperament a ohnivost hudebního projevu cimbálové muziky.

 

FOLKLORNÍ SKUPINA MÍKOVICE - MUŽSKÝ A ŽENSKÝ SBOR
Folklórní soubor Míkovjan z Míkovic byl založen v 70 letech a patřil mezi slovácké folklórní soubory, které byly udržovateli lidových písní, tanců a tradic na Uherskohradišťsku. Nedílnou součástí souboru jsou tradice, konané v rodných Míkovicích, procházející celým koloběhem roku. Od fašanku, dožínek, tradičních slováckých hodů s právem a dalších, až po prezentaci na festivalech, Kopaničářských slavnostech, Dolňáckých slavnostech v Hluku atd.. Folklórní soubor Míkovjan byl výjimečný především obrovskou naturou členů, kteří byly velkými folklórními osobnostmi. Manželé Staškovi, zakladatelé souboru a do dnešního dne udržovateli tradic v Míkovicích až po zpěváky, kteří každoročně zastupovali soubor i vesnici na soutěži ,,Slováckého koštéřu“ a nesmíme zapomenout na legendární muziku Burčáci, kteří do dnešní doby patří mezi uznávané cimbálové muziky Slovácka. Další vynikající zpěváky sdružovaly sbory. A to mužský sbor a později i ženský sbor z Míkovic.

Mužský pěvecký sbor Míkovice

Ženský pěvecký sbor Míkovice

Cimbálová muzika Mladí Burčáci

Co o ní napsat - třeba to, že už se samotným názvem kapely to není nějaký čas v pořádku – „cimbálová muzika“ bez kmenového cimbalisty a i to „Mladí“ začíná být na pováženou. Vše ostatní už je v pořádku a celé roky vlastně stejné – banda kluků, kteří se muzikou hlavně baví, spolupracují s každým, kdo o to a za to stojí, rádi hrají s dobrými kamarády – muzikanty z jiných kapel a umělecké ambice nahrazují nasazením, humorem, chutí hrát, improvizovat a učit se za pochodu, ale i pokorou k písničce. Doménou kapely je doprovázení souborů, verbířských soutěží, ale hlavně „živé“ hraní na zábavách a besedách u cimbálu. Primášem je Zdeněk Stašek.

 

FOLKLORNÍ SOUBOR KUNOVJAN 
 

FS Kunovjan znikl na přelomu let 1969 – 1970 v Kunovicích. Kunovjan v roce 2009 oslavil 40. výročí svého založení a po celou dobu svého trvání stále obhajuje čelní postavení mezi folklorní špičkou v České republice. Pravidelně se představuje na významných kulturních a společenských akcí doma (jednou za 2-3 léta nová premiérová představení, v nichž představuje neotřelé originální způsoby jevištního zpracování hudebního, písňového, tanečního i zvykoslovného materiálu; posledními komponovanými pořady jsou Psáno životem, Podoby ohně, Staré dobré nové časy).

K vyhledávaným akcím patří originální Štěpánské besedy u cimbálu s netradičními pořady: Snídaně se Starou, Dolejte řediteli, Miss Transvestit, Možná přijde i kotelník, Foscar, Hodina folklóru, Letem světem, Cirkus PAREPA, Bylo nebylo..., Folklorníček aneb Mocná erotika, Dobytí folklóru K2, vystupování v rámci festivalů a slavností v regionu i jinde v ČR.

V posledních pěti letech se soubor zúčastnil festivalů v Anglii, Rakousku, Thajsku, USA, Egyptě, Maďarsku, Itálii, na Slovensku a v Jižní Koreji.

V rámci světové výstavy reprezentovala cimbálová muzika v německém Hanoveru. V letech 1981,1983, 1986 a 1989 získal soubor ocenění v celonárodních přehlídkách folkloru v Třinci a Košicích, Cimbálová muzika vydala jednu LP desku "Na kunovských lúkách" a pět samostatných CD - "Moravské a slovenské lidové písně", "Ej, u Hradišťa pršalo", "Ej, lásko, lásko", "Od Hradišťa na pomezí"a „KUNOVJAN 2011“.

V posledním desetiletí získal soubor s muzikou řadu ocenění. K nejvyšším patří cena Ministra kultury "Za osobité zpracovávání tradičního lidového umění" v roce 1988.

Na nejvýznamnějším Mezinárodním folklorním festivale Strážnice získal:
v roce 1994 cenu LAUREÁT MFF "za výjimečně vysokou výtvarnou úroveň jevištního projevu"
v roce 1997 cenu LAUREÁT MFF "za vynikající prezentaci a originální ztvárnění hudebního, písňového a tanečního materiálu"
v roce 1999 cenu LAUREÁT MFF "za vysokou interpretační úroveň předvedeného programu"

autor pořadu: Mgr.art Jan Maděrič
pořadem provází: David Pavlíček