Staroměstsko

OBEC

STAROSTA

MÍSTOSTAROSTA

1.    Staré Město

Josef Bazala                       

Mgr. Martin Zábranský

2.    Babice 

Mgr. Martina Horňáková       

Mgr. Miroslava Maňásková

3.    Boršice

Ing. Roman Jílek                 

Petr Dula

4.    Huštěnovice

Aleš Richtr                          

Ing. Mgr. Vladimíra Šobáňová

5.    Jalubí 

Ing. Karel Malovaný             

Mgr. Dagmar Rozsypálková

6.    Jankovice 

Radek Šilc              

Miroslav Šilc

7.    Kostelany n. Mor.

Pavel Duda                          

Jiří Vávra

8.    Košíky  

Mgr. Jaroslav Šlechta           

Ing. Martin Ovsík, Ph.D.

9.    Kudlovice 

Renata Čechmánková         

 Mgr. František Mikulášek

10.  Nedakonice

Jaromír Klečka                    

Ing. Zdeněk Otrusina

11.  Ořechov

Jarmila Jilgová                     

Mgr. Jaroslav Březina

12.  Polešovice   

Ing. Michal Zapletal              

Mgr. Stanislav Uhlíř

13.  Sušice 

Bc. Ladislava Vlachynská     

Václav Šrámek

14.  Traplice 

Ing. Milan Rozum

Ing. Petr Kuneta

15.  Tučapy  

Bronislav Rezek    

František Hrančík

16.  Tupesy

Mgr. Oldřich Vávra  

Ing. Petr Kocourek

17.  Újezdec

Zdeněk Gottwald       

Josef Lechner

18.  Vážany

 Bc. Markéta Pavlíčková

Ing. Miroslav Mudrák

19.  Zlechov

Ing. Ondřej Machala  

 Ing. Stanislav Tománek

20.  Spytihněv (host)

Mgr. Vít Tomaštík        

Ing. Eva Polášková

 

 

STARÉ MĚSTO

Se Starým Městem jsou především spojeny hmotné památky počátků české státnosti. Území dnešního města bylo osídleno v pravěku, v době římské i po příchodu prvních Slovanů. V 8. a 9. století zde vzniká jedno z center Velké Moravy, které svou velikostí, vnitřní organizací a obranným systémem nese znaky budoucích velkých měst. Tuto bohatou historii připomíná nová expozice v Památníku Velké Moravy.

Město žije bohatým kulturním životem, působí zde FS Dolina, skupinky DFS Dolinečka a Staroměstská kapela.

Soubor                        vedoucí

Dolina                         Ing. Aleš Rada

Dolinečka I                 Mgr. Kateřina Vránová, Ing. Jarmila Tomešková

Dolinečka II                Ing. Alena Pluhařová, choreografie a taneční průprava Jitka Feldvabelová

Dolinečka III               Mgr. Lucie Sojáková a Renáta Friedlová

Dolinečka IV               Ing. Veronika Friedlová

Doliňáci                      Ing. Radek Novák

CM Bálešáci               Ing. Tomáš Vavřík, umělecký vedoucí Ondřej Bazala

CM Dolinečka            Ing. Tomáš Vavřík

CM Dolinka při ZUŠ Staré Město                     Radim Snopek

 

BABICE

Obec Babice, vesnice Zlínského kraje roku 2015.

V turisticky lákavé a vyhledávané lokalitě leží obec Babice, o níž první písemná zmínka pochází již z roku 1220. Na západě se zvedá pohoří Chřibů, bohaté nejen historií, ale i přírodními krásami. Jihovýchodní hranici obce tvoří majestátní řeka Morava a návštěvníky vyhledávaný Baťův kanál. Od královského města Uherské Hradiště je vzdálena 8km a téměř všude do okolí se dostanete na kole. Protože obec leží v rovinaté části Dolnomoravského úvalu a prochází jí páteřní cyklostezka č. 4 – Moravská stezka. 

V Babicích působí Dětský folklórní soubor Kalinka, dívčí pěvecký sborek Kalinka a folklórní soubor Kalina. Od roku 1925 se v obci konají třetí říjnový víkend Slovácké hody s právem.

V obci můžete navštívit muzeum Myslivců a pytláků, jehož součástí je také expozice hospodářských strojů, vesnické muzeum, voliéry s pernatou zvěří či sad starých ovocných odrůd a které v soutěži vesnice roku získalo ocenění Zlatá cihla v kategorii obnova či rekonstrukce staveb venkovské zástavby.

 

BORŠICE

Boršice udržují během liturgického roku všechny lidové zvyky a bohaté kulturní tradice. Obec se také proslavila vinařstvím, jehož historie sahá až do 12. století. Díky tomu je zde pořádána vyhlášená Velikonoční výstava vín, která se koná každoročně na velikonoční neděli v sále kulturního domu. K ochutnání je tady tradičně vystavována tisícovka vzorků vín. Folklorní soubor Pentla ve spolupráci s obecním úřadem a mládeží celé obce pořádá v měsíci říjnu Císařské hody s právem. V kulturním domě se tradičně koná hodová zábava, na které hraje domácí dechová hudba Boršičanka. V autentickém místě nálezů paleolitického osídlení se v obci nachází naučná stezka „Po stopách lovců mamutů“ o délce asi 1 km, která vás postupně seznámí s informacemi a poznatky o životě lovců mamutů, o jejich způsobu obživy a o osídlení zdejší krajiny. Na trase naučné stezky kromě obvyklých zastavení, vybavených informačními tabulemi, naleznete také dřevěné sochy zvířat a lovců mamutů v životní velikosti, stopy zvířat, posvátný šamanský sloup nebo krytá posezení.

 

HUŠTĚNOVICE

Obec Huštěnovice letos slaví 800. výročí od první písemné zmínky. K tomuto výročí byla vydána kniha Huštěnovice v osmi stoletích, kterou napsala Alena Bazalová spolu s Jakubem Veselým. Dominantou obce je kostel sv. Anny. Za zmínku stojí přírodní a technická památka  Baťův kanál a muzeum, které bylo otevřeno v roce 2011. Návštěvníci si mohou prohlédnout vybavení kuchyně a jizby z dvacátých až padesátých let minulého století. V další místnosti jsou předměty, které se používaly k hospodářské a řemeslné činnosti a pracím v domácnosti. V další části je fotografická historie obce a popis součástí huštěnovského kroje. Své místo v muzeu má současná šiřitelka lidových tradic, košíkářka Hana Špalková,  akademický sochař Jiří Kaňovský nebo zesnulý akademický malíř Antonín Sládek. Neopomenuli jsme ani na archeologické nálezy v katastru obce.

V obci působí dětský folklorní soubor MARENKA, který byl v Huštěnovicích založen 28. února 2011. Vedoucí souboru  Martina Kolajová z Uherského Hradiště, kdysi členka DFS Hradišťánek, tanečnice FS Cifra Uherské Hradiště a také tanečnice VUS Ondráš Brno,  má k folkloru vřelý vztah a naše děti, ve věku od 5 do 13 let, vede k lásce k folklóru. Děti nezačínaly ihned s výukou folklorních tanců, ale naučily se dnes tolik oblíbené country tance, při kterých se učily svým prvním tanečním krůčkům. Dnes už se věnují výhradně folkloru a jejich taneční i pěvecké umění se pomalu rozšiřuje. Dětský folklorní soubor MARENKA má své kroje, které navrhovala etnografka PhDr. Ludmila Tarcalová.

 

JALUBÍ

Obec Jalubí leží na severozápadním okraji Chřibů 7 km o okresního města Uherské Hradiště.

První dochovaná zmínka o vzniku obce jako součást panství velehradského kláštera Cisterciáků je z r. 1265.  Poddaní z Jalubí byli povinni tzv. krevním platem majiteli Buchlova.  Ve druhé polovině 17. století byla ves několikrát zcela zničena požáry. Ovšem Jalubí se dokázalo znovu pozvednout, takže v polovině 18. století se zde nacházelo 19 ha vinohradů. Víno prosperovalo v Jalubí i v 19. století a v roce 1900 zde měli ještě 14 ha vinic. Proslulé bylo v Jalubí hrnčířství. Hrnčířský cech je zde doložen k roku 1721. V paměti zůstávají slavná jména hrnčířů Dudy, Petráše, Vojtěška. V Jalubí udržují bohatou tradici kulturních zvyklostí: pořádají hody s právem, dožínky, masopust s pochováváním basy nebo stavění a kácení máje.

Ocenění:  Na Slavnostech vína a otevřených památek v r. 2010 získalo Jalubí ocenění Vinařská obec 2010. Obec byla oceněna v krajské soutěži Vesnice roku 2016. Získala třetí místo a bílou stuhu za práci s mládeží a stala se vítězem soutěže Zlatá cihla za repliku větrného mlýna. Mezi občany se dochovala verze, že původní mlýn byl zbourán a rozebrán na stavbu rodinných domků až po skončení II. světové války na základě poškození shozenou leteckou bombou v roce 1945.  Správná verze však je, že mlýn byl zbourán v roce 1938, což koresponduje se zápisy v pozemkové knize. V době shození leteckých bomb již mlýn neexistoval.

 

JANKOVICE

Obec založena v r.1648 tehdejším majitelem napajedelského panství hrabětem Janem z Rottálu. Dominantou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie z r.1841.

Společenské akce se zde odehrávají v kulturním domě umístěném ve středu obce a přírodním letním areálu Březičky. V obci působí folklorní soubory Lipečka, Lipka, Lipuše a mužský pěvecký sbor. Kulturní a společenský život je tvořen také činností TJ Sokol a jednotkou SDH.

Obec je umístěna v údolí poskytujícím pohodlný přístup na hřeben Chřibů, prochází zde turistické stezky spojující údolí Moravy, Kostelany, Salaš a lesní penzion Bunč. Obec je tak alternativou přístupu do unikátních bukových porostů NP Chřiby s nabídkou mnoha výhledů  na krajinu Slovácka a kopce Bílých Karpat.

V katastru obce hospodaří několik soukromých zemědělců zpracovávajících produkty tradičními způsoby. Možnost ubytování i velkého počtu osob pak poskytuje Ranch Rovná – chatová osada umístěná v severovýchodním rohu katastru, nad sousední obcí Košíky.

 

KOSTELANY NAD MORAVOU

První písemné zprávy o obci se zachovaly z roku 1131. Obec vznikala jako malá rybářská osada v zákrutách řeky Moravy. Dominantou obce je portálový nýtovaný most přes řeku Moravu, který byl v roce 1997 vyhlášen Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou. Každým rokem se na 1. svátek vánoční most rozzáří při Oslavě mostu betlémským světlem. V blízkosti se nachází slepé rameno řeky Moravy - přírodní památka Tůň, jedna z posledních lokalit výskytu kotvice plovoucí a chráněných obojživelníků. Významnou pamětihodností je kostel sv. Floriána. Obec je spoluzakladatelem Agentury pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu. V rámci projektů agentury bylo v obci vybudováno přístaviště na řece Moravě. Obcí prochází cyklotrasa a Moravská vinařská cyklostezka. Každoročně se koná košt slivovice, fašaňk s pochováváním basy a v měsíci září tradiční Slovácké hody s právem.

 

KOŠÍKY

Obec Košíky byla založena okolo roku 1650 hrabětem Janem z Rottálu, který zde přesídlil několik rodin z Valašska, kde probíhaly tzv. Valašské bouře. Tím, že již zmiňované rodiny přesídlil prakticky do lesa, jim "nechal zajít chuť" na jakékoliv vzpoury, protože bývalí vzbouřenci měli najednou úplně jiné starosti - totiž existenční. Obec se postupem doby rozrostla do několika částí - první při toku potůčku Pešky, další na "Vršavu" a několik jiných, menších částí. Obec si z části do dnešní doby udržela vesnický ráz, k 1. 1. 2016 v ní žije 416 obyvatel, katastrální výměra činí 1019 ha.

Obec žije bohatým kulturním životem. Každoročně probíhá několik "Divadelních víkendů" kdy do obce zajíždí špičkové divadelní spolky amatérské i profesionální, k úspěšným akcím patří košty ať gulášů, nakládaného zelí, hub, piva nebo pečených kačen. K tradici již patří i velikonoční a vánoční dílničky pro děti. Velký projekt, který momentálně obec realizuje, řeší problematiku malého prostoru Místní knihovny (16 m2), kde obec velkým nákladem rekonstruuje objekt ve středu obce na prostor nové, podstatně větší knihovny. V nových prostorách najde místo i místní muzeum s prostorem pro expozici a výstavy, rozvíjet zde může činnost amatérský dětský divadelní spolek a mnoho dalších.

V současné době také obec usiluje o obnovu téměř zaniklého místního kroje, který v několika exemplářích zůstal dochován, takže jeho nová podoba bude věrně sledovat málem zaniklou krásu našich předků.

 

KUDLOVICE

Vinařská obec Kudlovice se hrdě hlásí ke své pětisetpadesátileté bohaté vinařské historii. Zajímavostí je místní trať Paňháje, která patří nejseverněji položené vinařské trati Slovácké vinařské podoblasti. Propojuje tradici vinohradnictví, vína, zpěvu a lidové kultury se životem současné, moderní slovácké obce. Kudlovice zvou své návštěvníky na každoroční konání výstavy vín, otevřené vinné sklepy Kudlovického vinného žlebu, na slovácké hody, akce mužského a ženského pěveckého sboru v domě U Strmenských, který je kulturní památkou místního lidového stavitelství z poslední třetiny 19.století. Další významnou kulturní památkou obce je Kaple svatého Jana Křtitele, která je stavbou z roku 1747 nezvyklého typu se sousoším Křtu Krista v mírně nadživotní velikosti.

Obci náleží i její dva kilometry vzdálená část obce Kudlovická Dolina, která je díky krásné přírodě protkána turistickými trasami. Údolí Kudlovického potoka přivádí návštěvníky do Chřibských lesů, k zajímavým místům, jako je skalní útvar Budačina s pověstmi o pobytu loupežníků nebo v jižní části údolí skalisko Miláčka s pověstí o milencích, kteří zde ukončili svůj život.

 

NEDAKONICE

Lidé v Nedakonicích se mohou pyšnit bohatým kulturním životem. Na veřejnosti se prezentuje mužský a ženský pěvecký sbor, folklorní kroužek při základní škole Nedakoňské děcka a známá v širokém okolí je i dechová hudba Nedakoňanka. Nejvýznamnější folklorní událostí roku jsou říjnové slovácké hody s právem. Pevné místo v kalendáři má také únorový fašank, zpívání mužského pěveckého sboru a krojový ples.

Mužský pěvecký sbor

Do repertoáru patří písničky z celého Slovácka. Aktivně se zapojují do folklorního dění v naší obci i v blízkém okolí. Uměleckým vedoucím je Vladan Nejezchleba.

Ženský pěvecký sbor Nedakonice vznikl v prosinci roku 2007. V současné době navštěvuje soubor 14 členek pod vedením Jitky Oharkové. Zpívají písně zaměřené na oblast hlavně uherskohradišťska. Aktivně se zapojují do dění v obci - účastní se tradičních slováckých hodů s právem, zpívají na rozsvěcování stromu, pořádají Krojový ples a fašaňkovou obchůzku v obci.

 

OŘECHOV

Obec Ořechov se nachází na jihozápadním okraji Zlínského kraje, v jihovýchodním podhůří Chřibů asi 18 km od Uherského Hradiště. Na rozloze 600 ha dnes žije v obci 740 obyvatel. Obec samotná je situována v údolí ořechovského potoka. Kvalitní zemědělská půda na katastru Ořechova odedávna předurčovala zemědělský charakter obce s nezanedbatelným podílem vinohradnictví, který se dochoval dosud a je dokumentován stávajícími rozsáhlými plochami vinic, jež se nacházejí na jihovýchodních svazích obce. Příslušnost obce ke Slovácku je dokumentována každoročním konáním krojovaných Slováckých hodů s právem o svátku sv. Václava s velkou účastí krojované mládeže a dětí. První písemná zmínka o obci se objevuje v roce 1131 v listině vydané biskupem Jindřichem Zdíkem při dokončení kostela sv. Václava v Olomouci. Tímto rokem tedy Ořechov oficiálně vstupuje do dějin.

Dominantou obce je zámek z konce 16. století, postavený na místě dřívější tvrze a později renesančně přestavěný. Obcí prochází také turistická cyklotrasa a Moravská vinařská cyklostezka. V Ořechově je i 1. stupeň základní školy a mateřská školka.

FS Chasa z Ořechova – vedoucí souboru Mgr. Monika Zemanová

DFS Děcka z Ořechova – vedoucí souboru MUDr. Eva Píšťková

 

POLEŠOVICE

Polešovice se nacházejí v jihozápadní části okresu Uherské Hradiště. Leží na předělu Dolnomoravského úvalu a pohoří Chřiby.  Bohaté archeologické nálezy dokládají hustotu zdejšího osídlení již v pravěku. Z mladší doby bronzové pochází nález 800 zlomků různých bronzových předmětů. Od 7. století zde můžeme sledovat silné slovanské vrstvy, na něž navázala historicky doložená osada Záblacany v 10. a 11. století. První zmínka o Polešovicích pochází z roku 1220, kdy obec patřila nově založenému cisterciánskému klášteru na Velehradě. K dalšímu hospodářskému rozvoji napomohla privilegia velehradských opatů a zejména povýšení na městečko císařem Rudolfem II. v roce 1595 s právem dvou výročních trhů a jednoho týdenního. Z té doby také pochází pečeť a znak. Dominantou slavné vinařské obce, která dnes užívá označení městys, je kostel sv. Petra a Pavla.

Spolková činnost:

Polešovice patří k těm obcím, kde se pořádá celá řada folklorních akcí, které připomínají tradice předešlých generací. Do bohaté spolkové činnosti se v této oblasti zapojují Tělovýchovná jednota a Městys Polešovice, které organizují vždy druhý víkend v měsíci říjnu tradiční slovácké hody s právem. V hodovém průvodu se objevují krojovaní všech věkových kategorií, svobodná chasa v čele se stárky a stárkyněmi, vdané ženy, ženatí muži a množství dětí. V posledních letech se  bohatého programu účastní kolem dvou stovek krojovaných. Folklorní sdružení Polešovice  obnovilo tradici fašankové obchůzky. V roce 2005 vydalo knížku Hodové tradice a zvyky v Polešovicích a v r. 2012 malou kuchařku. Po padesáti letech v roce 2007 ve spolupráci s obcí a místními vinaři obnovilo tradici vinobraní – vinařské slavnosti s ochutnávkou vín. Vinaři pořádají také zarážení hory a v neděli velikonoční tradiční výstavu vín.

Ženský sbor DRMOLICE z Polešovic se poprvé sešel v roce 2000 s nápadem, aby se v hodovém krojovaném průvodu objevily i stárky a podstárky minulých let.

Přáním bylo společně si zazpívat, pobesedovat a zavzpomínat na časy našich předků. Připomenout si jejich moudrost a zkušenost, kterou by členky souboru předávaly  dál. A tak vznikly pořady Pradlenky, Na přástkách, Na jarmarku, Ve vinohradě, Vzpomínky našej stařenky, Ohledy, Ej, zelé, zelé nebo Žertovné s chlapama. Své přátele zvou do Polešovic na  Kateřinské zpívání a na Vánoční koncerty. K 15. výročí založení souboru vydaly CD „Dycky sem si vybírala“. Vedoucími souboru jsou Dobromila Krysová a Ivana Vaďurová.

Dětský folklorní kroužek POLEŠOVJÁNEK byl založen v dubnu 2008 jako soubor, který se zúčastnil Vinařských slavností v Polešovicích, následně Slováckých slavností vína a otevřených památek v Uherském Hradišti. Kroužek navštěvuje v současné době 20 dětí ve věku 4-12 let. Od roku 2011 pořádají Dětské odpoledne, kde si zvou své folklorní kamarády. Vedoucí souboru je Michaela Otrusinová.

 

SPYTIHNĚV (HOST)

Obec Spytihněv je nejstarší a zároveň nejsevernější obcí Slovácka. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141, avšak je zřejmé, že na území obce bylo již dříve rozvinuté sídlo. Název obce je spojován s knížetem Spytihněvem II., který se dle tradice na území obce narodil. Svého největšího významu dosáhla obec na svém úsvitu, kdy patřila mezi šest arcijáhenství olomoucké diecéze, přičemž dalšími arcijáhenstvími byly Olomouc, Brno, Znojmo, Přerov a Břeclav.

V současné době má obec Spytihněv okolo 1700 obyvatel. Spytihněví prochází vodní cesta Baťův kanál. Bylo zde vystavěno a otevřeno “Turistické centrum Na Rejdě Baťova kanálu” a nové přístaviště, které zlepšilo zázemí pro turisty. Součástí tohoto centra je i amfiteátr pro 200 diváků a nově otevřená vyhlídková terasa s restaurací. 

Nejvýznamnější folklorní akcí roku ve Spytihněvi jsou tradiční Slovácké hody s právem, které se konají vždy druhou říjnovou neděli. Jako jedna z mála obcí v našem regionu obec Spytihněv dodržuje termín původního konání hodů v neděli a pondělí.

Z folklorních souborů působících ve Spytihněvi je nutné zmínit ženský pěvecký soubor Babčice, který vznikl v roce 1997 a pravidelně se účastní zpívání ve Spytihněvi i v okolí. Soubor tvoří 13 zpěvaček. Dalším folklorním souborem ve Spytihněvi je mužský pěvecký soubor Chlapčiska, který vznikl v roce 2010. Rovněž Chlapčiska vystupují pravidelně na různých akcích ve Spytihněvi a v okolí, v poslední době vystupují také společně s mužským souborem z Kostelan.

 

SUŠICE

Na starobylost obce lze také usuzovat z jejího názvu. Jména nejstarších obcí byla vesměs odvozena ze jmen jejich zakladatele nebo pána - podle Sucha - Sušice.  Datum založení Sušic na místě staroslovanského hradiště lze datovat do 1. pololetí 13. století.

Obec se rozprostírá v údolí Jankovického potoka mezi katastry obcí Traplice, Jalubí, Huštěnovice, Babice a Kudlovice. Sušice jsou malou obcí. V současnosti zde žije 633 obyvatel. I katastr je menší - rozloha katastru je 189 ha. Nadmořská výška je 202 m.

V obci je Mateřská školka, kterou navštěvuje v současnosti 25 dětí, aktivně pracují sportovci a taky složka Sboru dobrovolných hasičů.

Jako cennou kulturní památkou v obci je kaple Panny Marie z r. 1886.

Obec je pod vedením starostky Bc. Ladislavy Vlachynské a místostarosty Václava Šrámka.

 

TRAPLICE

Obec Traplice leží v údolí Jankovického potoka asi 10 km severozápadně od Uherského Hradiště v Chřibech.

Obec Traplice byla založena na velehradském panství již v době před 13. stoletím. První zmínka o osadě pochází z roku 1228, klášterní dvůr je připomínán roku 1260. Nejzajímavější památkou v obci je kamenný pamětní kříž na rozcestí z roku 1820. Pětimetrový kamenný kříž věnovaný obci je veden jako chráněná památka.

Březnovou společenskou událostí bývá košt vína, tradiční je rovněž fašanková obchůzka, před velikonocemi obcí procházejí „klepáči“, na měsíc říjen připadají slovácké hody, ale v obci se slaví i „babské“ hody. Tečku za rokem znamená stavění a zdobení vánočního stromu.

V obci je devítiletá základní škola, již několik let zde působí také Komunitní škola, je zde vybudován sportovní areál, dvoudráhová kuželna a dětské hřiště. Počet obyvatel Traplic je okolo 1160, starostou obce je Milan Rozum. V současné době folklorní tradice v obci udržuje hlavně hodová chasa.

 

TUČAPY

Obec Tučapy národopisně patří do historické oblasti moravského Slovácka, v krajině  na mírném svahu Chřibů, v nížině Dolnomoravského úvalu . Její katas­tr má rozlohu 245 ha a žije v ní 261 obyvatel. První zmínka o obci je v listi­ně olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131. V obci stávala tvrz, k níž patřily tři dvory, v 16. století zřejmě zanikla, neboť od r. 1579 se již nepřipomíná. Dominantou obce je kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1934. K místním památkám patří také kaple Božího srdce Páně. V obci se narodil spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan. Z přírodních zajímavostí Tučap stojí za zmínku přírodní památka Koukolky. Půl kilometru od obce se rozpro­stírají louky a pastviny s bylinnou vegetací tvořenou druhy širokolistých suchých trávníků. Ze silně ohrožených druhů v lokalitě roste vstavač vojen­ský, hvězdnice chlumní, kozinec vinčencovitý a hořec křížatý. Přes Tučapy vede Moravská vinná cyklostezka č. 5050. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní a dětské hřiště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Každoročně se v obci koná několik tradičních akcí. Tou nejvýznamnější jsou Slovácké hody s právem konané první říjnovou sobotu. Další akce jsou košt slivovice, fotbalové utkání Svobodných mládenců a Ženatých pánů, stavění a kácení máje a řada dalších.

 

TUPESY

Obec Tupesy se rozprostírá na území 583 ha v úrodné nivě Zlechovského potoka v nadmořské výšce 216 m. V obci v současné době žije 1 128 obyvatel.

 První písemná zmínka o Tupesích pochází z roku 1220, kdy je obec zmiňována jako součást majetku velehradského kláštera.

 Nejstaršími památkami Tupes jsou barokní boží muka z roku 1677, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1735, novorománská kaple Navštívení Panny Marie, postavená roku 1854, a dům drobného zemědělce a hrnčíře, představující původní vesnickou architekturu přelomu 19. a 20. století, ve kterém dnes sídlí Muzeum keramiky.

 Tupesy jsou proslulé také pěstováním vinné révy a vinařstvím, které neoddělitelně doprovázelo hospodářský rozvoj obce již v minulých stoletích.

 Tupesy jsou typickou slováckou obcí, jejíž bohatá tradice hýřící barevností krojů žije i v současnosti v podobě fašanků, spojených s masopustními průvody v doprovodu cimbálové muziky a říjnových císařských hodů, při kterých je průvod chasy doprovázen dechovkou, zpěvy ženáčů a místních mužských a ženských pěveckých sborů. K dalším významným událostem v obci patří vynášení Moreny, „hrkání“ chlapců, „šlahačka“, výstava vín, dětská pěvecká soutěž Tupeský džbáneček, plesy, stavění a kácení máje, den dětí, vyřezávání dýní a mnoho dalších.

 

ÚJEZDEC

Obec leží v charakteristické kopcovité krajině Kyjovské pahorkatiny, která se rozkládá mezi horským masívem Chřibů a údolní nivou řeky Moravy. Okolní krajina je intenzívně zemědělsky využívaná, jižní svahy jsou využívány k pěstování vinné révy. Vymezené viniční tratě náleží do bzenecké vinařské oblasti. Lesní porost lze nalézt takřka výhradně pouze jako doprovodnou zeleň vodotečí. Jedinou význačnější vodotečí je místní potůček pramenící v oblasti současné zastávky autobusu a protékající žlebem ve středu obce. V současné době má Újezdec 231 obyvatel, čísel popisných je 127. Újezdec, východní vesnička uherskohradišťského okresu, je zajímavá hlubokou a širokou zmolou.

VÁŽANY

První oficiální zmínka o obci Wasan pochází z r. 1220 (sídliště zde existovalo pravděpo­dobně již v roce 1050, možná i dříve). Název je prý odvozen od obyvatel, kteří údajně přišly od Váhu.

Do dalšího života pak krutě zasáhly události spojené s 1. a 2. světovou válkou. O tomto svědčí památník obětem u kapličky.

O vinařských tradicích, které se dochovaly až do dnešní doby, svědčí původní obecní pečeť s vinným hroznem mezi dvěma vinařskými noži, vně obrácenými s opisem majusku­lou SIGILLV COMUNITATV PAGV WAZAN.

Obec Vážany se od září 2006 může turistům pochlubit rozhlednou v lokalitě Doubí (358 m). Odtud se otevře překvapivě rozsáhlý výhled na pohoří Chřiby, Bílé Karpaty, Pálavu, Hostýnské vrchy či Dolnomoravský úval.

Obcí prochází Moravská vinařská stezka, která přiláká v letních měsících spousty spokojených turistů. 

 

ZLECHOV

Obec Zlechov leží podél Zlechovského potoka v nadmořské výšce 208 m a se sousední obcí Tupesy tvoří konurbaci. Zlechovský katastr má rozlohu 649 hektarů a v současnosti v něm žije 1 697 obyvatel. 

V katastru obce se nachází jedno z nejstarších slovanských sídlišť u nás. Byly zde však objeveny i nálezy z období paleolitu a neolitu. Obec vznikla pravděpodobně v průběhu 11. století. Nejstarší zmínka o obci však pochází teprve z roku 1207 a potvrzuje příslušnost vsi k velehradskému klášteru, jenž přinesl rozvoj řemesel i pokrokové způsoby obdělávání půdy a začal v našem kraji s pěstováním vinné révy, kterou řád potřeboval k bohoslužebným účelům. Název obce bývá odvozován od „vsi lidí Zlechových“, ve 13. století se objevuje i varianta Lechov, tedy vesnice Lecha nebo Zlecha.
Nejstarší památkou v obci jsou boží muka u silnice do Tupes, postavená roku 1674. Dále barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1733. Na poli směrem ke Starému Městu stával asi 1 m vysoký kamenný smírčí kříž, pocházející pravděpodobně ze 17. století. Dnes je uložen v Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Poměrně novou dominantou obce se stal kostel sv. Anny, vysvěcený v roce 1994. 
Nejvýznamnější tradiční akcí jsou říjnové Slovácké hody s právem, tzv. císařské. Název vznikl podle nařízení císaře Josefa II., který takto určil hodové zábavy pro vesnice bez místního kostela. V době Velikonoc ožívá Zlechov charakteristickými velikonočními zvyky, jako je „hrkání“ a „šlahačka“. Dalšími kulturními akcemi obce jsou plesy na začátku roku, košt vína a slivovice, stavění a kácení máje, Mikuláš, adventní koncert a řada dalších.

 

Představení mikroregionu: Nádvoří Staré radnice