Dům č.p. 148 na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti má sice některé středověké prvky, ale první zmínka o něm a jeho majitelých je až z roku 1606.Úřední záznam z roku 1689 již uvádí, že zde byla lékárna. V roce 1729 kopil dům Ignác Pilchowitz, který jej v roce 1752 celý přestavěl a dal vyzdobit oficínu nástropními obrazy. Datum přestavby potvrzuje chronogram umístěný na stropě.

Klenutý strop je štukou a plastickou malbou rámců členěn v barokně formované pole. V lunetách jsou vyobrazeni slavní antičtí lékaři a lékárníci. Dále zde nacházíme alegorické obrazy: Zkouška a Rozum. Plynoucí čas znázorňují symbolické postavy ročních období. Dominující postavení má centrálně situovaný obraz Herma a Hippokrata.

Výzdoba stropu byla v minulosti připisována Ignáci Josefu Raabovi žijícímu na Velehradě, nyní připisují odborníci malby Josefu Ignáci Sadlerovi z Olomouce.

Fasáda domu se v průběhu doby měnila.Původní podloubí bylo v roce 1884 zastavěno, čímž byl prostor lékárny zvětšen.Protože majitelé Antonie a Josef Stanclovi zakoupili v roce 1883 i vedlajší dům č. 149, byl současně celý objekt sjednocen novorenesanční fasádou a vyzdoben sgrafity. V letech 1925-1932 byla etapovitě provedena úprava portálů a fasády v přízemí podle návrhu architekta Dominika Feye. Fasáda musela být v průběhu let několikrát renovována, naposled v roce 1993.

Poměrně časté střídání majitelů bylo ukončeno přechodem do vlastnictví jedné rodiny v roce 1855, kdy lékárnu koupil František ze Schullernů se svou chotí Františkou. Po smrti svých rodičů a tří bratří se stává jedinou dědičkou jejich nezletilá dcera Antonie. Do doby její plnoletosti vede lékárnu provizor Jan Vyskočil, který si svým nezjištným jednáním a ryzím charakterem získává natrvalo úctu celé rodiny. V roce 1877 se Antonie ze Schullernů provdala za lékárníka Josefa Štancla. V té době se stává lékárna také dostaveníčkem národních, kulturních a politických ředstavitelů města a širokého okolí. Josef Štancl je prvním českým starostou královského města Uherské Hradiště, zemským poslancem Moravského sněmu, zakládá průmysl v Mařaticích. Založil také týdeník Slovácké noviny a byl jeho prvním vydavatelem.

Od roku 1924 vedou lékárnu jeho synové: dr. Bruno Stancl do roku 1930 a PhMr. Josef Stancl junior do znárodnění v roce 1948.

Po restituci objektu v roce 1991 dochází k rozsáhlým opravám. Od 1. 9. 1993 přebírá od státu zpět provoz Stanclova lékárna, spol. s r. o., která se snaží rekonstrukcí interiéru na základě dochované dokumentace navrátit tomuto klenotu jeho bývalý lesk.