Uherský Ostroh byl vybudován na někdejším ostrově řeky Moravy. Starý název "Stanice" napovídá, že aglomerace sloužila jako místo odpočinku obchodních karavan. Ve 13. století zde stával královský hrad, tvořící součást pohraničních opevnění českého státu. První písemná zmínka o Ostrohu je z roku 1275, přičemž listina z roku 1371 již hovoří o městě Ostrohu. "Uherským" se Ostroh stal na přelomu 18. a 19. století. Za Haška z Valdštejna v roce 1421 byl někde mezi Ostrohem a Nedakonicemi opevněn obávaný Moravský (Nový) Tábor, odkud husité ohrožovali celý kraj. V letech 1511 – 1622 , kdy vlastnil Ostroh rod pánů z Kunovic, byl ostrožský gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Jako pobělohorský konfiskát ostrožské panství prodal roku 1622 císař Ferdinand II. pánům z Lichtenštejna. Jim (i s proslulým pivovarem) panství náleželo až do roku 1945, samotný zámek v roce 1932 odkoupilo město. O zámek, který nebyl jejich rezidenčním sídlem, se však příliš nestarali. Teprve v poslední době byl zchátralý objekt opraven tak, aby mohl sloužit ke správním a kulturním účelům. Součástí Uherského Ostrohu jsou od roku 1948 i původně samostatné obce Ostrožské Předměstí a Kvačice. Uherský Ostroh je rodištěm mnoha významných osobností našich dějin. Vedle Jana Černého (1874 - 1959), ministerského předsedy dvou prvorepublikových vlád, se zde narodil i Otakar Borůvka (1899 – 1995), matematik světového významu, profesor Masarykovy univerzity v Brně a člen Akademie věd. Mezi další významné osobnosti patří Zdeněk Galuška (1913 – 1999), spisovatel, malíř, ilustrátor a lidový vypravěč, autor knih Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí.