Dávná tradice spojuje Staré Město (Veligrad) s historií Velké Moravy. Archeologické výzkumy postupně odkryly mohutný sídelní areál s jádrem v poloze "Na Valách", který v polovině 9. století zabíral plochu o nevídané rozloze 250 ha. Základy velkomoravského kostela, první zděné církevní stavby na našem území (objevené v r. 1949), jsou spolu s expozicí vzácných nálezů zabudovány v Památníku Velké Moravy. Ve středověku se místo připomíná v roce 1141 ještě stále jako Veligrad. Význam Starého Města upadl se založením Uherského Hradiště. Původní název města ve 14. století definitivně přešel na velehradský klášter. Uherské Hradiště v roce 1550 Staré Město od kláštera odkoupilo za 4982 zl. Kruté časy přišly na Staré Město ve 40. letech 17. století. Obec zcela zničili Švédové, zpustošil Rákoczi a v roce 1647 vyhořelo.Obec trpěla i častými záplavami. Přes všechny nepříznivé okolnosti Staré Město mohutnělo a v 19. století bylo dokonce větší než Uherské Hradiště. Vinohradnictví sice nebylo pro město nejvýznamnějším zdrojem příjmů, ale přesto bylo zdrojem nezanedbatelným. V polovině 18. století bylo ve Starém Městě 12 ha vinic, přičemž odrůdově převažovaly ryzlinky a lampart (frankovka). V městském areálu byly vybudovány rozsáhlé barokní sklepy. Z původní výměry vinic zbylo v roce 1900 pouhých 1,97 ha vinic. Staré Město je významné spíše svým průmyslem a stále i Severní drahou císaře Ferdinanda. Cukrovar bratrů Mayů z roku 1868 a chemické závody L. Kirschnera z roku 1930 urbanisticky ovlivňují město dodnes. Svou dřívější slávu cukrovar už pravděpodobně nikdy nezíská, avšak vinohradnictví je ve Starém Městě na vzestupu. Paradox dějin se v tomto případě projevil naplno: bylo to právě cukrovarnictví, které způsobilo úpadek vinohradnictví v 19. století. Chloubou Starého Města, jako významného centra Dolňácka, je folklorní soubor a cimbálová muzika Dolina, vedle toho zde působí i Staroměstská kapela.