První zmínka o obci, rozkládající se v údolí na levé straně řeky Olšavy, se objevuje v historických pramenech z roku 1228, které zmiňují Dolní Popovice (Podolí) jako území patřící duchovnímu správci (popovi).

Obec z počátku patřila do farnosti Derfle (nyní Sady), v 18. století pak do Kunovic. Roku 1784 se vrátila zpět pod derflanskou farnost, avšak po zřízení fary v Popovicích roku 1913 přešla pod tuto novou farnost, kde setrvává do dnešní doby.

Zemědělský ráz obce narušilo vybudování Vlárské dráhy v roce 1888. Část obyvatelstva začala dojíždět za prací do Brna či do Vídně.

Od těch, kteří projížděli povozem do Kunovic nebo z Kunovic, se vybíralo tak zvané podolské mýto. O svátcích museli poddaní odebírat městské pivo, při obnově rady zase brát víno z městského sklepa. Správu obce vykonával pudmistr a starší obce, kteří měli od roku 1698 právo užívat vlastní obecní pečeť. Je na ní vyobrazeno kolo od vozu s osmi loukotěmi.