První písemná zmínka o Skalici pochází z roku 1217 a 1256 a hovoří o místu jako o Zakolchu. Už v roce 1372 dostává Skalica statut svobodného královského města s právem opevnit se. Význam města rostl i nadále, takže v 17. století patřila Skalica mezi 6 největších měst na Slovensku. Mezi nejdůležitější ekonomické aktivity patřilo vinohradnictví. Před více než 300 lety založili místní vinaři Bratstvo sv. Urbana, po vzoru řemeslnických cechů. Dodnes je ve Skalici kostel sv. Urbana a ve farním kostele oltář sv. Urbana s erbem vinohradníků. Význam města podtrhovala přítomnost mnoha církevních řádů - františkánů, karmelitánů, jezuitů, paulínů a milosrdných bratrů. Díky tomu nalezneme ve Skalici značný počet historických církevních i světských památek. Mezi ty nejvýznamnější patří rotunda sv. Juraja z přelomu 12. a 13. století, farský kostel sv. Michala Archanjela s 9 cechovními oltáři ze 14. století, františkánský kostel Panny Marie Sedmibolestné z 15. století a jezuitský komplex sv. Františka Xaverského z přelomu 17. a 18. století. Pozoruhodnou stavbou je místní secesní Dům kultury (Katolícky kruh) z roku 1905, který navrhl Dušan Jurkovič a vyzdobili Joža Uprka a Antoš Frolka. Vedle toho město nabízí celou řadu dalších významných kulturních památek. Skalické historické jádro patří mezi vůbec nejzachovalejší, protože nebylo příliš dotčeno pozdějšími úpravami. I dnes žije patnáctitisícová Skalica bohatým kulturním životem, o který se stará především Městské kulturní středisko. Ve městě působí dobře známá cimbálová muzika Skaličan a dechová hudba Skaličané, která se může pyšnit titulem mistrů Evropy dechových hudeb.

Hostující slovenské město Skalica se bude prezentovat spolu s mikroregionem Bílé Karpaty na nádvoří Galerie Slováckého muzea.